Hrozby v JMK

Základní pojmy

Mimořádná událost

Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. (zákon č. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému)

Krizová situace

Krizovou situací se rozumí mimořádná událost (podle zákona o integrovaném záchranném systému, definice viz výše), narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. K řešení krizové situace a odstranění jejích následků je nezbytné přijmout krizová opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob. (zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení)
Níže v textu jsou vyznačeny červeným tučným písmem hrozby, které byly v Jihomoravském kraji identifikovány jako krizové situace. Celkem je tedy v Jihomoravském kraji identifikováno 15 krizových situací.

Rozdělení hrozeb

Naturogenní hrozby (způsobené přírodou)

  1. Povodeň
  2. Přívalová povodeň
  3. Vydatné srážky
  4. Extrémní vítr
  5. Bouřka
  6. Sněhová kalamita
  7. Námraza, náledí a ledovka
  8. Požár v přírodě
  9. Dlouhodobé sucho
  10. Výskyt extrémně vysoké teploty
  11. Epidemie (hromadné nákazy osob)
  12. Epizootie (hromadné nákazy zvířat)

Antropogenní hrozby (způsobené činností člověka)

  1. Požár a výbuch v zástavbě a průmyslu
  2. Nehoda v silniční dopravě
  3. Nehoda v drážní dopravě
  4. Nehoda v letecké dopravě
  5. Únik nebezpečné chemické látky
  6. Nález nevybuchlé munice
  7. Radiační havárie
  8. Zvláštní povodeň
  9. Narušení dodávek plynu velkého rozsahu
  10. Narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu
  11. Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu
  12. Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu
  13. Narušení dodávek potravin velkého rozsahu
  14. Narušení funkčnosti významných systémů elektronických komunikací
  15. Narušení bezpečnosti informací kritické informační infrastruktury
  16. Narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu
  17. Narušování zákonnosti velkého rozsahu
  18. Migrační vlny velkého rozsahu

Charakteristika hrozeb

Povodeň

Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Povodně mohou být způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti (zejm. v létě), přívalovými srážkami velkého plošného rozsahu (přívalová povodeň), táním sněhové pokrývky, vydatnými dešťovými srážkami nebo kombinací obojího (vydatné srážky), ledovými jevy a také poruchou vodního díla, které může vést až k jeho protržení (zvláštní povodeň).
Velké povodně v JMK:

  • rok 1997 (Nejtragičtější povodně 20. století, které ve dnech 4. - 14. července nečekaně postihly jednu třetinu ČR, nejvíce Moravu a východní Čechy. Příčinou letních regionálních povodní byly dlouhotrvající srážky, které vypadly ve dvou vlnách. Tyto povodně se staly hybnou silou pro vytvoření legislativy k řešení mimořádných událostí velkého rozsahu)
  • rok 2006 (Jarní povodně vznikly na konci března po zimě bohaté na sníh, který vydržel dlouho do jara. Následovalo výrazné oteplení, které bylo doprovázeno intenzivními srážkami. Došlo k rozvodnění toků prakticky v celé republice, v JMK zejména Dyje a dolní Morava)

Tato hrozba byla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace (na základě provedené analýzy rizik). Předpokládá se vyhlášení krizového stavu v rámci JMK. Postupy jsou rozpracovány v krizových plánech.

Pro potřeby krizového řízení byly v České republice na základě provedené analýzy rizik identifikovány samostatně jako krizové situace přívalová povodeň a vydatné srážky. I když se jedná o povodně, z výše uvedeného důvodu jsou tyto hrozby níže charakterizovány samostatně.

 Chytré blondýnky radí, jak se připravit na povodně a co dělat, když nastanou
Informační balíček pro občany – Povodně

Přívalová povodeň

Přívalová povodeň je specifickým typem povodně, jež vzniká následkem rychlého povrchového odtoku způsobeného přívalovými srážkami, který se v členitém terénu rychle koncentruje do říční sítě. Přívalové letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity zasahují obvykle malá území.

Projevují se velmi rychlým vzestupem hladiny vody a následně i velmi rychlým poklesem. Vedle vysoké intenzity srážek zde sehrává velmi důležitou úlohu schopnost půdního povrchu vsakovat/zadržovat srážkovou vodu v podobě typu vegetačního pokryvu či protierozních opatření, členitost terénu a aktuální stav nasycení půdního povrchu předchozími srážkami. Přívalové povodně se mohou vyskytnout v ČR prakticky kdekoliv, a to i mimo síť trvalých vodních toků.
Možnosti předpovídání přívalových povodní jsou velmi omezené. I když meteorologické podmínky pro vznik silných přívalových srážek mohou být poměrně úspěšně předpovězeny, přesnou lokalizaci výskytu, trvání a intenzitu přívalových srážek, a tím i konkrétní ohroženou lokalitu predikovat v podstatě nelze.

Tato hrozba byla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace (na základě provedené analýzy rizik). Předpokládá se vyhlášení krizového stavu v rámci JMK. Postupy jsou rozpracovány v krizových plánech.

 Chytré blondýnky radí, jak se připravit na povodně a co dělat, když nastanou
 Informační balíček pro občany – Povodně

Vydatné srážky

Vydatnými srážkami a jejich následky se rozumí výskyt intenzivních srážek v intravilánu (zastavěném území), kde v jejich důsledku dochází k překročení kapacity stokové sítě, zaplavení níže ležících prostor objektů a technické infrastruktury povrchově odtékající srážkovou vodou. Škody způsobené přívalovými srážkami v extravilánu (nezastavěné území) včetně eroze zemědělských ploch a následným transportem sedimentů do zastavěných oblastí jsou považovány za součást přívalových povodní.

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace. Řešeno v rámci havarijního plánování.

 Chytré blondýnky radí, jak se připravit na povodně a co dělat, když nastanou
 Informační balíček pro občany – Povodně

Extrémní vítr

Extrémním větrem se rozumí událost s výskytem maximálního nárazového větru nad 25 m/s (90 km/h) alespoň na dvou měřících stanicích v JMK současně.
Četnost výskytu extrémně silného větru není v JMK tak velká jako např. v horských oblastech České republiky. Ovšem maximálními nárazy se dokáže nebezpečně projevit jak v oblastech s vyšší nadmořskou výškou, tak v otevřené krajině v nížinách.

Podle počtu událostí se záznamy silných nárazů větru – nad 25 m/s – vyskytovaly v JMK na větší ploše s frekvencí 1krát za několik málo let. Přesto   zde dosud nenastala situace, kdy by následky extrémního větru musely být řešeny jinými než běžnými postupy.

Dopady se projeví především v energetické a dopravní infrastruktuře, v malé míře i na poškození domů. Nepředpokládají se vážné dopady na životech a zdraví osob. Může dojít k velkému počtu omezených osob z důvodu výpadku elektrického proudu a v dopravě. 

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace. Řešeno v rámci havarijního plánování.

 Chytré blondýnky radí, jak se připravit na extrémní vítr a co dělat, když nastane

Bouřka

Bouřka vzniká nejčastěji v letních dnech, zejm. v odpoledních a večerních hodinách. Nejvíce bouřkových dní (v průměru 30) se vyskytuje v horských oblastech. Na jižní Moravě je těchto dnů v průměru 10 až 20 za rok. Bouřka bývá doprovázena elektrickými výboji (blesky), přívalovými dešti, silným nárazovým větrem a často také krupobitím.

Největší riziko představují právě blesky, které jsou každoročně zdrojem požárů a také příčinou zranění (popálení) či usmrcení osob. Přívalové deště doprovázející bouřku jsou ve většině případů krátkodobého charakteru. Občas mohou být tyto srážky mimořádně intenzivní, kdy voda nestačí z ohrožené oblasti normálně odtéct. To má za následek vznik tzv. přívalových povodní. Dalším jevem doprovázejícím bouřku je nárazový vítr. Ten je nebezpečný svým působením na předměty, které nás obklopují. Důsledkem jsou např. pády stromů, sloupů nebo drátů elektrického vedení, částí budov apod., což může způsobit zranění osob. A v neposlední řadě společně s bouřkou může přijít i krupobití. To představuje nebezpečí zejména tehdy, vyskytují-li se kroupy o průměru větším než dva centimetry. Ty mohou způsobit vážná zranění osob, zvířat a hmotné škody na majetku.

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace. Řešeno v rámci havarijního plánování.

 Chytré blondýnky radí, jak se připravit na bouřku a co dělat, když nastane

Sněhová kalamita

Dlouhodobé intenzivní sněžení má za následky řadu nepříjemných situací. Kromě vzniku lavin na horách, možného přerušení dodávek elektrické energie, škodách na vegetaci nebo poškození střech budov vahou sněhu představuje vydatné sněžení největší komplikace zejména pro řidiče. Je-li sněžení doprovázeno větrem, vznikají tzv. sněhové jazyky a závěje. To vede k nesjízdnosti komunikací a uvíznutí vozidel ve sněhu až na několik hodin.

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace. Řešeno v rámci havarijního plánování.

 Chytré blondýnky radí, jak se připravit na sněhovou kalamitu a co dělat, když nastane

Námraza, náledí a ledovka

Námraza vzniká zamrzáním kapek mrznoucí mlhy při jejich styku s povrchy (země, objektů) o teplotě pod bodem mrazu (mezní hodnotou je teplota -12°C a nižší, kdy k jejímu vzniku už zpravidla nedochází). Námraza narůstá tím rychleji, čím vyšší je rychlost větru. Největší problémy způsobuje především v elektroenergetice, kdy může pod tíhou ledové vrstvy docházet k pádu drátů elektrického vedení. To může vést k lokálním výpadkům elektrické energie a problémům v městské hromadné dopravě (zejména u prostředků závislých na elektrické energii - tramvaje a trolejbusy).

Náledí vzniká postupným mrznutím nepřechlazených kapek deště na zemském povrchu. Může vznikat rovněž zmrznutím částečně nebo úplně roztátého sněhu, jestliže teplota klesne pod bod mrazu. Náledí značně komplikuje dopravu, protože tenká vrstva ledu může být překryta sněhem a pro řidiče takřka neviditelná.

Ledovka vzniká tehdy, když na prochlazený zemský povrch (i na dráty elektrického vedení, větve stromů apod.) dopadají kapky deště, které okamžitě zamrzají a tvoří tak průhlednou vrstvu ledu s hladkým povrchem. Kromě deště může problémy způsobit i mrznoucí mrholení.

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace. Řešeno v rámci havarijního plánování.

 Chytré blondýnky radí, jak se připravit na námrazu, náledí a ledovku a co dělat, když tyto jevy nastanou

Požár v přírodě

K požárům v krajině (lesní požáry, požáry trávy) dochází především v letních měsících. Příčinou vzniku požáru jsou přírodní vlivy (blesky při bouřce, výbuchy plynů) nebo vliv člověka (úmyslné zapálení, nedbalost při zacházení s ohněm, při kouření nebo při používání techniky).
Na území kraje jsou požáry ohroženy především rozsáhlé zalesněné oblasti na severu a severozápadě kraje. Rozsah požáru může být negativně ovlivněn i charakterem terénu, je-li těžce přístupný pro zasahující složky. Riziková jsou zejména hluboká údolí bez přístupových komunikací, např. oblast NP Podyjí, CHKO Moravský kras, okolí Vranovské přehrady, těžko přístupné části údolí vodních toků Oslava, Chvojnice, Bobrava, Svratka a Loučka.

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace. Řešeno v rámci havarijního plánování.

 Chytré blondýnky radí, co dělat při požáru v přírodě

Dlouhodobé sucho

Sucho je nahodilý přírodní jev způsobený zejména deficitem srážek, který následně vede k výraznému poklesu vody v různých částech hydrologického cyklu (v atmosféře, v půdě, ve vodních tocích, v podzemních strukturách) a následně i ve vodních zdrojích. Sucho může omezit funkčnost kritické infrastruktury, působit značné hospodářské škody a může vést k ohrožení zdraví a životů obyvatel. Zvyšuje riziko vzniku a šíření požárů a způsobuje poškození lesních porostů a porostů zemědělských kultur.
Nástup sucha je zpravidla velmi pomalý. Jeho rozvoj záleží především na intenzitě a délce trvání deficitu srážek, na počátečním stavu zásob vody v území a souvisí také s dalšími klimatickými faktory (např. vysoké teploty, nízká vlhkost vzduchu, vítr, fenologické fáze vegetace). Jihomoravský kraj patří v rámci České republiky mezi oblasti nejvíce zranitelné vůči dlouhodobému suchu.

Tato hrozba byla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace (na základě provedené analýzy rizik). Předpokládá se vyhlášení krizového stavu v rámci JMK. Postupy jsou rozpracovány v krizových plánech.

Výskyt extrémně vysoké teploty

Extrémně vysoké teploty jsou jev, který se na území ČR může vyskytovat v období od června do srpna, ojediněle koncem května a začátkem září. V průběhu období s extrémně vysokými teplotami obvykle překračuje denní maximální teplota vzduchu hodnotu 30 °C, v nižších a středních polohách, po dobu několika dní. Délka období s extrémně vysokými teplotami může být různá (od několika dní až po několik týdnů), nejdelší období s extrémně vysokými teplotami byla zaznamenána v nízkých a středních polohách západních, severozápadních, středních a východních Čech a na jihu Moravy. Extrémně vysoké teploty jsou umocněny přímým slunečním zářením, v jehož důsledku se v létě významně ohřívají zejména umělé povrchy, takže v jejich blízkosti, hlavně ve městech, jsou dosahovány vyšší teploty vzduchu než ve volné krajině. Jde o tzv. tepelný ostrov města. K podobné situaci dochází také na rozlehlých, často odvodněných, zemědělských pozemcích, které jsou navíc část roku bez vegetačního krytu. Při vysokých letních teplotách se tyto plochy extrémně zahřívají, ohřívají okolní vzduch, přičemž dále vysouší své okolí, a sloupce horkého vzduchu brání přísunu atmosférických srážek. Vlny veder v Evropě v posledních letech přinášejí mnohonásobně více obětí na lidských životech než mrazy.

Tato hrozba byla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace (na základě provedené analýzy rizik). Předpokládá se vyhlášení krizového stavu v rámci JMK. Postupy jsou rozpracovány v krizových plánech.

 Chytré blondýnky radí, co dělat, ohrožují-li nás vysoké teploty

Epidemie (hromadné nákazy osob)

Za epidemii je považován takový výskyt infekčního onemocnění, v důsledku kterého se v určité lokalitě a v určitém čase zvýší nemocnost určitým infekčním onemocněním nad hranici obvyklou v dané lokalitě a v daném období.
V ČR je možný výskyt epidemií buď u infekcí, které se vyskytují pravidelně nebo sporadicky na území ČR, nebo jsou zavlečeny z jiných území, kde je jejich výskyt endemický a pro ČR netypický, anebo se může jednat o zcela nový typ infekčního onemocnění (případně onemocnění, které bylo považováno za vymýcené) bez ohledu na místo jeho vzniku a původ.
ČR může být rovněž zasažena epidemií infekčního onemocnění překračující hranice kontinentů, a v tomto případě se jedná o pandemii.

Doposud největší krizovou situací v dějinách ČR vzhledem k počtu obětí a výši ekonomických škod, při které došlo k vyhlášení nouzového stavu pro celou ČR, byla epidemie/celosvětová pandemie respiračního onemocnění způsobeného novým druhem koronaviru označovaným jako SARS CoV-2 (nákaza COVID-19). Tato krizová situace zasáhla ČR v letech 2020 a 2021 a vyžádala si kromě mimořádných protiepidemických opatření také vyhlášení krizových opatření se značným zásahem do práv a svobod občanů.

Tato hrozba byla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace (na základě provedené analýzy rizik). Předpokládá se vyhlášení krizového stavu v rámci JMK. Postupy jsou rozpracovány v krizových plánech.

Epizootie (hromadné nákazy zvířat)

Epizootií se rozumí hromadné nákazy zvířat (např. ptačí chřipka, BSE, slintavka, kulhavka, africký mor prasat a další). Rychlost vzniku a rozšíření nákazy je závislá na vlastnostech původce nebezpečné nákazy, způsobu přenosu původce, včasnosti diagnostiky, rychlosti přijetí a plnění mimořádných veterinárních opatření a na zemědělské charakteristice okolí ohniska nákazy. Přímé ohrožení životů a zdraví osob nehrozí (pouze v ojedinělých případech). Dopady pocítí chovatelé zvířat, kteří utracením/uhynutím především chovných zvířat přijdou o zisk. Jihomoravský kraj se v nedávné minulosti zabýval řešením zejm. ptačí chřipky.

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace. Řešeno v rámci havarijního plánování.

Požár a výbuch v zástavbě a průmyslu

Nejrizikovějšími objekty jsou všechny vysokopodlažní stavby pro trvalé bydlení, přechodné ubytování (hotely) a komerčně využívané (kanceláře, apod.), zejména ve velkých městech, dále průmyslové zóny, skladové areály a také výrobní objekty zařazené do vyšší kategorie požárního nebezpečí.
Příčinou vzniku požáru mohou být výbuch plynu, jiná technická závada, např. zkrat v elektrických obvodech, nedodržení zásad bezpečnosti (údržba, opravy, zaměstnanci, bydlící), dětské hry bez dozoru (u obytných objektů) a nedodržení technologie výroby, porušení zásad bezpečnosti práce, technická závada na výrobním zařízení, jako důsledek jiné mimořádné události (u výrobních objektů). Častou příčinou je také úmyslné založení.

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace. Řešeno v rámci havarijního plánování.

Nehoda v silniční dopravě

Dopravní nehody v silniční dopravě jsou jedním z nejčastějších druhů mimořádné události, u kterých složky IZS denně zasahují. I když v posledních letech počty obětí klesají, dopravní nehody vážně zasahují do života obyvatel (související lokální dopravní zácpy, odklony dopravy,…).
Dopravní nehody mohou být rovněž kombinovány s únikem nebezpečných látek (provozní kapaliny, přepravované NL). Zvýšený počet dopravních nehod je spojen zpravidla s extrémními klimatickými jevy (sněžení, hustý déšť, náledí, mlha) a rovněž s dopravními špičkami (víkend, dovolené, svátky).
Nejčastější výskyt vážných silničních dopravních nehod je na dálnicích D1 a D2, komunikacích I/43 a I/52 a ve městě Brně.

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace. Řešeno v rámci havarijního plánování.

 Chytré blondýnky radí, co dělat v případě dopravní nehody

Nehoda v drážní dopravě

V Jihomoravském kraji je vybudována poměrně hustá síť hlavních i regionálních železničních tratí. Regionem prochází hned dva železniční tranzitní koridory.
Nehoda v drážní dopravě může vzniknout kdekoliv a kdykoliv, kritickými místy jsou však zejména železniční uzly, železniční přejezdy, stanice s nakládacími a vykládacími rampami a seřaďováním vagonů (manipulace s nebezpečnými látkami) a tunely.

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace. Řešeno v rámci havarijního plánování.

 Chytré blondýnky radí, jak se chovat na železničních přejezdech

Nehoda v letecké dopravě

K nehodě v letecké dopravě může dojít při poruše motorů, kontrolních a navigačních systémů, nekázni pilotů nebo při teroristickém útoku.
Území Jihomoravského kraje se nachází v leteckém koridoru osobní i nákladní dopravy. Přes území kraje vede několik leteckých cest. Z hlediska hustoty leteckého provozu je nejvíce oboustranně využíván koridor vedoucí od západu na jihovýchod a je horizontálně vytyčen spojnicí Praha – Brno – Bratislava. Z převážné části je využíván pro přelety dopravních letadel nad územím ČR bez mezipřistání.

V Jihomoravském kraji je se nachází veřejné mezinárodní letiště Brno-Tuřany umístěné 7,5 km jihovýchodně od středu Brna. Na území kraje jsou dále veřejná vnitrostátní letiště provozovaná aerokluby a využívaná zejména pro sportovní létání. Nehoda v letecké dopravě je možná na celém území kraje.

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace. Řešeno v rámci havarijního plánování.

Únik nebezpečné chemické látky

Únik nebezpečných chemických látek může nastat u všech objektů, které nebezpečné látky vyrábí, skladují nebo s nimi jinak manipulují (např. čerpací stanice PHM, sklady maziv a paliv, objekty zařazené do skupiny „A“, „B“ dle zákona o prevenci závažných haváriích, resp. objekty s podlimitním množstvím nebezpečné látky, avšak lze u nich předpokládat dopad na obyvatelstvo v okolí – např. chladírny). K úniku může dojít také při přepravě nebezpečné látky.

Z hlediska úniku nebezpečných látek při přepravě jsou rizikové především všechny hlavní silniční a železniční tahy v kraji, vč. významných železničních stanic (z důvodu odstavení a manipulace s náklady).

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace. Řešeno v rámci havarijního plánování.

 Přehled nebezpečných chemických látek vyskytujících se na území Jihomoravského kraje
 Chytré blondýnky radí, co dělat při úniku nebezpečné chemické látky

Nález nevybuchlé munice

V posledních letech dochází často k nálezům munice (granáty, dělostřelecké miny, letecké pumy). Ta pochází z velké většiny z dob druhé světové války, výjimkou však nejsou ani nálezy munice z první světové války. Nebezpečí spočívá zejména v tom, že nalezená munice může být v takovém stavu, že při jakékoli manipulaci může dojít k její aktivaci. Největší problém představují letecké pumy, které se mohou vyskytovat zejména na území měst či v jejich okolí. Nejčastěji je munice nalezena při zemních a stavebních pracích nebo díky tzv. „hledačům kovů“ s detektory.

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace. Řešeno v rámci havarijního plánování.

 Chytré blondýnky radí, co dělat v případě nálezu nevybuchlé munice

Radiační havárie

Radiační havárie je událost, která má za následek nepřípustné uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření nebo nepřípustné ozáření fyzických osob a jejíž následky vyžadují naléhavá opatření na ochranu obyvatelstva a životního prostředí.

Pro Jihomoravský kraj představuje toto riziko zejména jaderná elektrárna Dukovany v Kraji Vysočina, jejíž zóna havarijního plánování (kruh s 20 km poloměrem se středem v JE Dukovany) zasahuje z velké většiny na území Jihomoravského kraje (zasažení ORP Znojmo, Moravský Krumlov, Rosice a Ivančice).

Tato hrozba byla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace (na základě provedené analýzy rizik). Předpokládá se vyhlášení krizového stavu v rámci JMK. Postupy jsou rozpracovány v krizových plánech.

 Chytré blondýnky radí, co dělat při vzniku radiační havárie
 Informační balíček pro občany – Radiační havárie

Zvláštní povodeň

Zvláštní povodeň je povodeň způsobená poruchou či havárií (protržením hráze) vodního díla vzdouvajícího nebo akumulujícího vodu nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle vyvolávající vznik mimořádné události na území pod vodním dílem.
Dopady by byly katastrofální (úmrtí a zranění velkého počtu osob, pokud by se nestačily včas evakuovat, a jejich obtížné vyhledávání, dále zničení nebo silné poškození veškerého majetku, budov, výrobních kapacit a infrastruktury na postiženém území a další).

V Jihomoravském kraji představují hrozbu vodní díla Nové Mlýny, Boskovice, Letovice, Brno, Opatovice, Oleksovice, Horní Dunajovice, Jevišovice, Vranov, Těšetice, Výrovice, Znojmo a rovněž vodní díla Vír, Dalešice, Mohelno, Mostiště, Koryčany a Osvětimany, nacházející se na území sousedních krajů, důsledkem jejichž narušení by byly ohroženy i obce na jižní Moravě.

Tato hrozba byla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace (na základě provedené analýzy rizik). Předpokládá se vyhlášení krizového stavu v rámci JMK. Postupy jsou rozpracovány v krizových plánech.

 Chytré blondýnky radí, jak se připravit na zvláštní povodně a co dělat, když nastanou
 Informační balíček pro občany – Povodně

Narušení dodávek plynu velkého rozsahu

Zemní plyn je významným energetickým zdrojem v ČR, využívaným pro výrobu elektřiny nebo pro dálkové i individuální vytápění. Přímé užití zemního plynu pro vytápění využívá cca 27 % domácností. Většina soustav zásobování teplem založených na zemním plynu je závislá na dodávkách zemního plynu bez možnosti přechodu na alternativní zdroj.
Bezpečnost a spolehlivost dodávek plynu je závislá na jejich stabilitě, dostatečně rozvinutém systému pro dopravu plynu a kapacitě zásobníků plynu, jejichž význam se zvyšuje právě v případě výpadku dodávek. Tuzemská spotřeba je prakticky stoprocentně závislá na dovozu této energetické komodity. Dominantním dodavatelem zůstává Ruská federace, doplněná Norskem a v posledním období se zvyšuje i objem plynu získaný obchodováním na spotových trzích v rámci EU.
Přímé narušení plynárenského systému – zařízení, které slouží k přepravě plynu nebo jeho těžbě či skladování, představuje z hlediska bezprostředního ohrožení zejména lokální riziko (výbuch plynu nebo jeho hoření).

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace. Řešeno v rámci havarijního plánování.

Narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu

Narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu (nebo také blackout) je krizová situace s rozsáhlými dopady na všechny oblasti fungování JMK, včetně ohrožení životů a zdraví osob, závislých na přístrojích podporujících základní životní funkce. Příčin je celá řada (extrémní klimatické jevy, nestabilita přenosové soustavy, chyba operátora, porucha, havárie, teroristický útok s dopadem na klíčové prvky přenosové soustavy), pravděpodobnost vzniku blackoutu a krizové situace se zvyšuje v případě kombinace působení výše uvedených faktorů.

Tato situace má potenciál vyvolat i další dominoefekty v oblasti fungování dopravy, komunikačních sítí, zásobování pitnou vodou, potravinami, teplem a pohonnými hmotami.
Nejvíce ohroženi jsou obyvatelé měst, kteří jsou plně závislí na dodávce energií od svých dodavatelů a kteří nemají možnost využít vlastní zdroje, zejména tepla, vody a potravin.

Tato hrozba byla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace (na základě provedené analýzy rizik). Předpokládá se vyhlášení krizového stavu v rámci JMK. Postupy jsou rozpracovány v krizových plánech.

 Chytré blondýnky radí, jak se připravit na blackout a co dělat, když nastane
 Informační balíček pro občany – Blackout

Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu

Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu je situace, kdy dojde k dlouhodobému výpadku dodávek ropy a ropných produktů ze zahraničí i z domácí produkce (která je zanedbatelná), nezvládnutelné standardními mechanizmy. Rozsah působení krizové situace bude mít celorepublikový charakter a lze předpokládat její déletrvající působení.

Za nejpravděpodobnější a nejvíce reálné nebezpečí vzniku krizové situace lze považovat přerušení těchto dodávek za zahraničí (z důvodů politických, ekonomických, technických apod.) nebo jejich „okamžité“ zastavení – tato situace si vyžádá vyhlášení stavu ropné nouze.

V rámci Jihomoravského kraje si tato situace vyžádá nutnost regulace prodeje ropných produktů. Důvodem vzniku krizové situace mohou být i rozsáhlé havárie (technologické, případně způsobené teroristickým útokem, nebo přírodní katastrofou apod.) v provozech zpracovávajících ropu zasahující pouze území ČR – tato situace si nevyžádá vyhlášení stavu ropné nouze.

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji analyzována. Předpokládá se vyhlášení krizového stavu pro celou ČR. Postupy jsou rozpracovány v krizových plánech.

Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu

Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu je lokální situace způsobená zpravidla závažnou technickou poruchou na vodárenské infrastruktuře nebo narušením kvality dodávané pitné vody. Možnými důsledky jsou ohrožení života a zdraví požitím kontaminované pitné vody nebo vody z jiných neověřených zdrojů a nedostatečné hygieny, vznik epidemií nebo hromadných onemocnění, poškození cisteren či jiných výdejních zařízení k výdeji pitné vody při možné panice nebo nepokojích, rabování u prodejců balené pitné vody a další.
Ohroženy jsou všechny obce v Jihomoravském kraji, které jsou závislé na dodávce pitné vody prostřednictvím vodovodní soustavy.

Tato hrozba byla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace (na základě provedené analýzy rizik). Předpokládá se vyhlášení krizového stavu v rámci JMK. Postupy jsou rozpracovány v krizových plánech.

 Informační balíček pro občany – Pitná voda

Narušení dodávek potravin velkého rozsahu

Narušení dodávek potravin velkého rozsahu v současné době při existenci relativně dostatečné plochy orné půdy, pastvin, sadů, lesů, počtu výrobních potravinářských podniků, počtu chovů a mohutné sítě velkoprodejen a k tomu odpovídajících skladů je jako samostatný důvod ke vzniku krizové situace s následným vyhlášením krizového stavu v době míru málo pravděpodobný.

Může však být druhotným následkem při vzniku jiných mimořádných událostí jako jsou rozsáhlé povodně, zvláštní povodně, dlouhodobé extrémní sucho, nedostatek pitné vody pro výrobu potravin, plošné a dlouhotrvající výpadky elektrické energie, narušení funkčnosti dopravy, vznik rozsáhlých epidemií a epizootií, technologické havárie a terorismus. Do budoucna musíme počítat i s tím, že nepříznivé klimatické jevy a jejich dopady (mj. degradace půd, zvýšení četnosti extrémních srážek, střídání období extrémního sucha s povodněmi a záplavami, změny biodiverzity, aj. budou mít zásadní vliv na zemědělství a na potravinářskou výrobu ve světě i u nás.

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji analyzována. Předpokládá se vyhlášení krizového stavu pro celou ČR. Postupy jsou rozpracovány v krizových plánech.

Narušení funkčnosti významných systémů elektronických komunikací

Je krizová situace, která může nastat v případě nefunkčnosti prvků pevné, mobilní, radiové, družicové sítě a sítě pro rozhlasové a televizní vysílání. Výpadek fungování telekomunikačních sítí může nastat jak z důvodu přímého poškození provozního zařízení (úmyslného či neúmyslného), tak z důvodu prudkého nárůstu provozu v síti, narušení dodávek elektrické energie, kybernetického napadení řídicích systémů či elektromagnetického rušení signálu. Pokud uvedené dopady nejsou způsobeny konkrétní mimořádnou událostí (např. povodeň), není možné předem stanovit geografický a časový rozsah této krizové situace.

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji analyzována. Předpokládá se vyhlášení krizového stavu pro celou ČR. Postupy jsou rozpracovány v krizových plánech.

Narušení bezpečnosti informací kritické informační infrastruktury

Je krizová situace, spojená se zasažením informačních a komunikačních systémů prvků kritické infrastruktury (zejména v oblasti energetiky, veřejné správy, elektronických komunikací a finančního trhu a měny) vlivem jak neúmyslného selhání technologií nebo lidského faktoru, tak i vlivem úmyslného napadení informačních nebo komunikačních systémů. Rozsah a dopady mohou být z geografického hlediska jak lokální, tak celostátní. Z časového hlediska mohou dopady trvat hodiny až dny.

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji analyzována. Předpokládá se vyhlášení krizového stavu pro celou ČR. Postupy jsou rozpracovány v krizových plánech.

Narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu

Je krizová situace, která zasáhne celou ČR z důvodu nestability v oblasti financování chodu státu. Příčiny mohou být globálního původu (ekonomická recese) i interní v rámci ČR (makroekonomická nestabilita, politický a legislativní vývoj). Dopady by byly celostátní, tj. v rámci JMK nelze definovat specifické dopady a opatření pro fungování kraje.

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji analyzována. Předpokládá se vyhlášení krizového stavu pro celou ČR. Postupy jsou rozpracovány v krizových plánech.

Narušování zákonnosti velkého rozsahu

Jedná se o závažné a úmyslné chování, při kterém dochází k porušování právních předpisů a narušení bezpečnosti ČR s cílem ohrozit ve velkém rozsahu životy a zdraví občanů, materiální hodnoty, infrastrukturu, životní prostředí a demokratický systém. Mezi závažné a úmyslné porušování právních předpisů a vnitřní bezpečnosti ČR je nezbytné bezesporu zařadit nejrozsáhlejší formu – dlouhodobé nepokoje doprovázené násilnostmi. Tyto situace jsou poměrně předvídatelné, neboť budou postupně narůstat. Podnětem k nepokojům může být řada skutečností, od sociálního napětí ve společnosti, přes násilné akce extrémistických skupin, až po dopady zhoršených mezinárodních vztahů.

Specifickou formou závažného narušení vnitřní bezpečnosti je terorismus, kdy je zpravidla bez jakéhokoliv varování užito násilí především proti civilnímu obyvatelstvu. Mezi používané metody teroristického útoku jsou řazeny bombové útoky, ozbrojené útoky, atentáty, nájezdy vozidly do davu lidí, únosy osob nebo dopravních prostředků apod. Ty bývají plánovány především tak, aby u veřejnosti vyvolaly pocit strachu.

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji vyhodnocena jako krizová situace. Řešeno v rámci havarijního plánování.

Migrační vlny velkého rozsahu

Migrační vlny velkého rozsahu se jako krizová situace mohou projevit v případě, kdy podstatným způsobem zesílí tlak cizinců na státní hranice ČR s cílem legálně i nelegálně vstoupit na toto území, tranzitovat přes ně do dalších států či pobývat na něm. Tato situace může mít dopad na bezpečnostní situaci, ekonomiku, sociální sféru i jednání občanů.
Příčinou migračních vln může být změna politického systému, válečný konflikt, porušování lidských práv, národnostní, rasové či náboženské konflikty, živelní pohromy, klimatické změny nebo špatná sociálně ekonomická situace v zemích původu migrantů.

Jihomoravský kraj jako hraniční region na jihovýchodě ČR je potenciálním prvním zasaženým krajem v případě, kdy migrace bude postupovat z jihu nebo východu Evropy.

Tato hrozba nebyla v Jihomoravském kraji analyzována. Předpokládá se vyhlášení krizového stavu pro celou ČR. Postupy jsou rozpracovány v krizových plánech.