A2-02-05. Požár - lesní porost

POŽÁR – LESNÍ POROST

Místo možného výskytu

Lesy zaujímají z celkové rozlohy Jm kraje 1 960 km2, tj. 27,7 % území kraje. Přehled podílu lesní půdy v rámci půdního fondu Jm kraje - viz Přehled půdního fondu.

Místo vzniku požáru nelze specifikovat, požár může vzniknou v každém lesním porostu. Rozsáhlé lesní požáry lze však předpokládat zejména v lesních masivech Drahanské vrchoviny a Českomoravské vrchoviny.

Pravděpodobnost výskytu

Požár může vzniknout z různých, většinou zcela nahodilých příčin. Velká pravděpodobnost vzniku požáru je v letním období (sucho, velké množství lidí v lese), v zimním období je pravděpodobnost vzniku požáru malá.

Nejpravděpodobnější příčinnou vzniku požáru lesa může být:

  • odhozený nedopalek cigarety,
  • rozdělávání ohně v přírodě,
  • pálení klestu při lesních pracích,
  • úder blesku,
  • dopravní nehoda s následným požárem,
  • samovznícení hořlavých látek,
  • žhářství.

Rozsah a ohrožení v závislosti na čase a dalších podmínkách

Rozsah a ohrožení závisí na druhu a stáří lesního porostu, ročním období, denní a noční době, síle a směru větru, množství a době posledních srážek, přístupnosti terénu, době rozvoje požáru.

Zimní období

  • komplikace s rozvíjením sil a prostředků v místě zásahu při sněhové pokrývce nebo náledí,
  • ztížená doprava vody,
  • možné podchlazení postižených osob.

Letní období, déletrvající sucho

  • rychlé šíření požáru,
  • nebezpečí přehřátí zasahujících sil v ochranných oděvech a dýchací technice.

Denní a noční doba

  • všeobecné prodloužení zásahových časů v noci.

Seznam dotčených obcí včetně přehledu počtu jejich obyvatel a seznam dotčených právnických osob a podnikajících fyzických osob zahrnutých do havarijního plánu

Sídelní celky, samoty a rekreační zařízení, nacházející se v blízkosti lesních porostů, zejména lesních masívů Drahanské vrchoviny a Českomoravské vrchoviny.

Ohrožení obyvatelstva

Ohroženo může být zejména obyvatelstvo:

  • v bytech a domech na pozemcích sousedících s lesem (okraje měst a obcí),
  • v rekreačních zařízeních a táborech,
  • na samotách.

Při ohrožení požárem je nutno provést kontrolu všech prostor a budov a z ohrožených oblastí provést evakuaci (záchranu) osob.

Předpokládané škody

  • škody na lesním porostu a lesní fauně,
  • škody na majetku a budovách (obytné domy, rekreační zařízení, výrobní objekty, občanská vybavenost).      

Předpokládané následky vyvolané mimořádnou událostí

  • možnost rozšíření na nebezpečné objekty, osídlená místa, atd.,
  • možné narušení ekosystému.      

Zásady pro provedení záchranných a likvidačních prací

Koordinovaný postup základních a ostatních složek IZS v místě zásahu a řízení jejich součinnosti podle zákona č. 239/2000 Sb. provádí:

  • velitel zásahu (§ 19, odst. 1),
  • starosta příslušné obce s rozšířenou působností (§13, písm. a),
  • hejtman kraje (§ 11, písm. c).

V postižené oblasti podle aktuální situace zabezpečit:

  • provedení průzkumu požářiště (nejlépe za doprovodu osob, jež dobře znají místo požáru) a přijetí opatření v závislosti na:
    • rozsahu požáru,
    • rychlosti a směru šíření požáru,
    • členitosti terénu,
    • vhodném místě pro zřízení obrany,
    • místech, kde se může požár rozvinout,
    • případné evakuaci osob (zejména rekreační objekty, samoty),
  • evakuace osob a materiálu ze všech postižených a ohrožených prostor,
  • soustředění hlavních sil a prostředků podle okolností
    • ze strany osady, obce,
    • podle rozpracovaných úseků lesa, rašelinišť, podle charakteru lesa,
  • zajištění základních bezpečnostních opatření pro vlastní zásah,
  • vyhledání zdrojů vody,
  • lokalizace požáru
    • při požárech pozemních se požár udusává, zahází hlínou a hasí vodou,
    • při korunových požárech se prosekávají průseky napříč směrem šíření požáru,
    • založení protipožáru (ve výjimečných případech a za spolupráce a souhlasu lesního odborníka),
  • poskytnutí první pomoci a zabezpečení zdravotnické pomoci postiženým osobám a jejich případný odsun do nemocnice,
  • likvidace požáru.

Předpokládané množství sil a prostředků pro záchranné a likvidační práce

Závisí na:

  • místu události,
  • rozsahu požáru, členitosti terénu,
  • době rozvoje požáru, rychlosti a směru šíření, druhu požáru (pozemní, podzemní, korunový),
  • počtu zraněných (usmrcených) osob a počtu ohrožených osob,
  • eventuálních překážkách, které mohou zastavit požár bez zásahu lidí,
  • místech, kde se může požár rozvinout (mladý jehličnatý porost, úseky se suchým chrastím, prozatímní sklady kulatiny, rozpracovaná rašeliniště, chatové osady ap.),
  • hodnocení situace HZS, Policií ČR, lesními závody.

Popis příslušné části struktury organizace havarijní připravenosti, včetně uvedení působnosti složek

Síly a prostředky, které je nutno vyrozumět a povolat:

Základní složky IZS

Hasičský záchranný sbor JHM, jednotky požární ochrany

  • zajištění varování ohrožených osob v místě události,
  • evakuace bezprostředně ohrožených osob,
  • zamezení šíření (lokalizace) požáru,
  • likvidace požáru,
  • převzetí velení v místě, zřízení štábu velitele zásahu, organizace součinnosti,
  • evakuace ohrožených osob v okolí,
  • další činnost podle vývoje situace.

Zdravotnická záchranná služba

  • poskytnutí přednemocniční neodkladné péče postiženým osobám,
  • případně další postup dle .

Policie ČR

  • uzavření ohrožené oblasti, pořádkové zabezpečení, zajištění regulace dopravy, zajištění identifikace zemřelých osob,
  • vrtulníky MV – průzkumná a hlídková činnost, pomoc při hašení a evakuaci postižených osob.

Krizový štáb (vyčleněný orgán) města, obce, kraje

  • organizace opatření přesahujících možnosti obce, města,
  • další opatření podle druhotných účinků.

Ostatní složky IZS, SaP

  • SaP AČR - ženijní práce, vrtulníky,
  • E.ON, a.s. - odpojení rozvodných sítí a zařízení,
  • VAS, a.s. - dodávka vody,
  • Jihomoravská plynárenská, a.s. - odpojení rozvodů plynu,
  • technické aj. služby - technické aj. služby,
  • ČČK, občanská sdružení - poskytnutí humanitární pomoci,
  • pohřební služby - odvoz zemřelých osob,     
  • KVS, kafilérie - odsun a likvidace uhynulého dobytka a zvěře
  • statik - posouzení stupně poškození budov, stanovení opatření na zajištění bezpečného provozu.

Popis využitelné části systému vyrozumění a varování v rámci organizace záchranných a likvidačních prací

Podle rozsahu mimořádné události bude v rámci organizace záchranných a likvidačních prací využíván:

  • systém vyrozumění pro vyrozumění
    • potřebných sil a prostředků,
    • krizových štábů a dotčených orgánů státní správy, samosprávy, právnických a podnikajících fyzických osob,
  • systém varování pro varování příp. informování obyvatelstva o situaci a opatřeních.

Vyrozumění základních i ostatních složek IZS a vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků podle dokumentace IZS jsou povinna v případě potřeby zabezpečovat KOPIS IZS.

KOPIS IZS jsou dále oprávněna:

  • povolávat a nasazovat síly a prostředky HZS, jednotek PO a dalších složek IZS podle poplachového plánu IZS nebo požadavků velitele zásahu, starosty ORP, hejtmana,
  • provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém území, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

Varování obyvatelstva před hrozícím nebezpečím na ohroženém území zabezpečují:

  • starosta obce,
  • hasičský záchranný sbor kraje.

Vyrozumění a varování se provede místním rozhlasem, prostředky místní televizní kabelové sítě, varovacími sirénami a hromadnými informačními prostředky v souladu s dokumenty a .

Možnosti asanace předpokládaných následků mimořádné události s uvedením odpovědnosti za provedení jednotlivých asanačních opatření

Asanaci zajistí majitel (správce, uživatel) podle pokynů příslušných správních úřadů nebo obcí.